"Drabble jsou mé trable" - Zvuky z díry

„… takže jí o té díře neřekneme!“
„A neměla bych do ní něco strčit?“
„Jestli tě to udělá víc spokojenou?“
„Nejen mě, ale celý náš pokoj!“
„Tak co to zkusit dneska večer? Jestli chceš tak ti s tím pomůžu…“
„No dovol,“ ohradila se Parvati, „tohle ještě zvládnu!“
„Dobře, dobře, věřím ti,“ ujistila ji s vážným obličejem Levandule. „Hlavně aby to bylo dost efektní.“
„Jak to myslíš?“
„No, aby nebyly slyšet ty zvuky…“
„Jo tak… neboj, budu se snažit, abychom nic neslyšely.“
„A nebylo by lepší, kdybys na to použila nějaké kouzlo?“
„To bys mi s tím ale musela pomoct.“
„Žádný problém, můžeme se podívat u Hermiony, jestli o tom nemá nějakou knížku.“

„Parvati! Teď nevím, co bylo horší!?“
„Ale musíš uznat, že nic neslyšíme… žádné chrápání…“
„To sice ne, ale my je teď vidíme! Měla jsi tu díru nechat na pokoji! Proč mi jenom musíme mít pokoj vedle kluků?“
„Vždyť jsi mi to odsouhlasila!“ odsekla Parvati. „Myslíš, že vidí i oni nás?“
Levandule pokrčila rameny a začala zběsila mávat… na zeď. „Ne, nevidí…“
Zrovna v tu chvíli se Ron začal vysvlékat do trenek. „Konečně něco zajímavého,“ podotkla Levandule.
Parvati přikývla a obě dvě chvíli přihlížely, jak se Ron pohybuje po pokoji jen ve spodním prádle.
„Hele, Weasley má nějak moc chlupatý nohy, nezdá se ti?“
„A co s tím má jako dělat?“
„Může si je oholit! Copak nezná žiletku, horký vosk, depilátor, epilátor, vibrátor…“